LUCIEKOTASKOVA.CZ

     Minerály a stopové prvky jsou nezbytné a velmi cenné látky pro správné fungování jak lidského, tak zvířecího organismu. Není důležité pouze množství přijímaných látek, ale také jejich forma a vzájemný poměr, v jakém jsou přijímány. Tělo si je samo neumí vytvořit a proto je musí přijmout z potravy.

​

     Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci "civilizačních onemocnění" člověka i zvířat. Plní celou řadu dalších funkcí. Nedostatek minerálů zapříčiňuje selhávání a špatnou funkci daného systému.

​

Liebigův zákon minima (r. 1940): Rostliny jsou životně závislé na tom prvku, který je v jejich životním prostředí obsažen nejméně. Stejnou závislost můžeme aplikovat i na živočichy.

     Takové prvky, jako jsou sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, jsou přítomny ve velkém množství, ale v těle najdeme i stopové prvky, které jsou nutné pouze ve velmi malých množstvích, např. mangan, křemík, zinek, měď, selen.

     Aby to nebylo tak jednoduché, musíme si navíc uvědomit rozdíl mezi organickými a anorganickými minerály, uvědomit si formu minerálních látek využitelnou pro člověka a zvířata.

     V půdě se nachází anorganická podoba minerálních látek, jsou to "kameny", nerosty. Tyto látky dokážou přirozeně v přírodě přijímat a využívat pouze rostliny. Jenom živá rostlina je schopna přeměnit látky anorganické v organické, využitelné člověkem. Člověk ani zvířata toto nedokážou, nemají kořeny, nemohou se zasadit do hlíny a růst. A tak tyto látky přijímají a dokážou využít jen z rostlin, nebo jiných živočichů. Abychom my i oni přežili, musíme tedy přijímat hodnotnou potravu z rostlin či živočichů.

     Pokud nejsou porušeny ekosystémy, pak by měly být všechny potřebné minerály a stopové prvky obsaženy v hodnotné rostlinné a živočišné stravě. Jenže takový ideální stav dnes neexistuje a to již po celou řadu let.

     V odborné literatuře můžeme číst o tom, jak je půda za posledních sto let vyčerpána. Také přehnojováním půd v důsledku průmyslové výroby v zemědělství vzniká v půdě minerální nerovnováha. Pokud se do půdy, ve které se pěstují naše rostliny, přidávají hnojivy převážně aktivující minerály (N, K, P, apod.), projeví se toto na mikroorganismech žijících v půdě a toto posléze na obsahu výživných látek v následující úrodě. Vzniká nerovnováha, která se s potravou dostává k člověku a ke zvířeti.

     Následkem této nerovnováhy organismus přijímá nedostatečné množství zásaditých minerálních látek, které jsou potřebné pro vyrovnávání kyselého prostředí organismu, které přirozeně vzniká v důsledku metabolických procesů. Dochází ke vzniku nerovnováhy mezi kyselým a zásaditým prostředím organismu. Tuto nežádoucí "kyselost těla" je zapotřebí neutralizovat či vyrovnat zásaditými látkami tak, aby nedošlo k poškození tkání a orgánů, které napomáhají detoxikaci těla. Zásaditost je potřebná k neutralizaci a vyrovnání kyselosti. Přítomnost zásaditých látek v našem těle zabraňuje vzniku mnoha nemocí. Prakticky všechny buněčné funkce v těle jsou na pH velice sensitivní. Pokud je pH příliš kyselé, buňky tak začnou odumírat vlastním toxickým odpadem a jeho kyselostí. Všechny chemické procesy v těle mají ideální pH. Mnoho studií dokazuje, že lidé se správným pH krve se těší dobrému zdraví, zatímco lidí s příliš vysokým či nízkým pH mají daleko vyšší riziko nemoci. Velice nepatrná nerovnováha v pH může způsobit závažnou nemoc. Naše tělo dělá vše pro udržení pH v rovnováze a pokud je to nutné, začne do krve vyplavovat rezervní zásadité látky - především vápník z kostí a zubů - a použije je v boji proti kyselému prostředí. Nepřetržitá demineralizace může mít za následek oslabení imunitního systému a zhoršení zdraví, vitality a dobré fyzické kondice.

     Také spektrum přijímaných minerálních látek (celá periodická tabulka prvků) je často velmi omezené a dochází tím k ovlivňování řady biochemických procesů a tím celkového zdraví.

     Jakmile se však nachází člověk a zvíře v minerální rovnováze - přísunem zásaditých minerálů a potřebného spektra minerálních látek - pestrou a vyváženou stravou - může se překyselený organismus pomocí vlastních regeneračních sil znovu dostat do rovnováhy. Pak imunitní systém pracuje v pořádku, což je základem dobré fyzické kondice, dobrého zdraví a vitality.